Cílené sestupy a GS

Zdravím všechny manažery, fandy a v neposlední řadě i členy realizačního týmu PPM. V této analýze bych se rád zabýval jevem, který se v poslední době jak se zdá rozšířil do našich luhů a hajů, řeč bude o úmyslných nepostupech případně cílených sestupech. Rád bych se také zamyslel nad příčinami a navrhl možná řešení.

Manažeři mluví o cílených sestupech, případně cílených nepostupech čím dál častěji. Jedni jej využívají k tomu, jak co nejprogresivněji budovat své mužstvo, druzí jako jediné východisko z krize svého týmu. Že jsou tyto jevy od sebe velmi těžko rozeznatelné je celkem jasné, jelikož žádnému manažerovi nevidíme do kuchyně. Nedávno se také na diskuzi Dojmy z hraní.. rozeběhla rozprava o sponzorech a padla tam i zmínka o případných trestech za cílené nepostupy a pády do nižších lig. Vzhledem k tomu, že s myšlenkou trestů za tuto akci nesouhlasím, protože považuji právo každého manažera jednat v rámci nastavených pravidel jak uzná za vhodné za projev jeho svobodné vůle, rozhodl jsem se vytvořit tuto analýzu problému a zároveň podat návrh jak by šla situace řešit schůdnější cestou. Tento problém má však širší souvislosti a netýká se jen těch, kteří se přímo potýkají s faktem postupu nebo nepostupu do vyšších respektive nižších lig. Pojďme se tedy postupně podrobně podívat na celou věc.

Analýza letošního play off a baráží

Aby analýza měla nějaké své číselné podklady, dovolil jsem si sesumírovat play off a baráže od prvních až po čtvrté ligy v České republice. Pozorované nebyly jen baráže mezi ligami, ale také finále a semifinále nižších lig, jelikož i tam už se dá případný nepostup ovlivnit a vyhnout se tak „nebezpečí“ přímého postupu potažmo souboje v baráži.
Hodnotil jsem fakt, když v sérii jedno z mužstev vypustilo zápas. To se dalo udělat několika způsoby, počínaje jednoznačně nižší obtížností, kempem a konče například u nasazení B-týmu. Pojdmě se tedy podívat na čísla.

Zde je tabulka znázorňující počet vypuštěných zápasů alespoň jedním z týmů (ve dvou případech dokonce vypouštěli oba týmy). Číslo před lomítkem je počet vypuštěných zápasů číslo za lomítkem celkový počet zápasů hraných na dané úrovni a vpravo je pak poměr vypuštěných zápasů v procentech.

 
Celkově bylo na úrovni prvních až čtvrtých lig vypuštěno 88 zápasů z celkových 336 tj. 24%, nicméně mezi první a třetí ligou to bylo 53 ze 144 zápasů což dělá 37%. V praxi to znamená, že na této úrovni je to více než každý třetí zápas, který se nějak dotýká souboje o postup nebo udržení, je jedním z týmů vypuštěn. Proč jsou tato čísla tak vysoká a proč se k tomuto kroku manažeři uchylují, na to se podíváme v další analýze.

Analýza nabídek smluv od generálního sponzora

Stejně jako v předchozí analýze jsem pouze vzal co bylo známé a zhmotnil jsem to do čísel, tak podobně tady vezmu fakta která jsou manažery známa a převedu je na číselné ukazatele. Je veřejným „tajemstvím“ že dominovat nižší lize je daleko lepší než se plácat uprostřed pole o ligu výš. To je základ celého problému. Pojďme se podívat na konkrétní grafy a čísla proč tomu tak je.

Zde uvidíme tři screeny, které jsem si dovolil pořídit ze stránky czechppm.cz, konkrétně z nástroje přehledu sponzorských smluv (čímž děkuji manažerovi gord007 za jejich provoz). Původně jsem měl v úmyslu rozkrýt vzorec pro výpočet nabídek generálního sponzora, ale zabralo by mi to víc času než by bylo užitečné, ale pro názornost nám dostatečně poslouží následující ukázka, kde bude vidět daný trend. Pro účely zřejmosti, jsem vybral porovnání sponzorských smluv ze 3.sezony hraní hokeje a to proto, že rozdíly v PEO a týmového koeficientu byly ještě minimální a tak se jejich vliv dá zanedbat. To co nás zajímá, je základ od kterého se odvíjí výpočet nabídek GS a to je závislost na umístění po play off.
   


U první tabulky si všimněte rozdílu mezi sponzorskou smlouvou od manažera Scrat a manažera tomfree. Ač měli srovnatelné ostatní kritéria rozdíl v umístění po play off (4 místa) způsobil, že nabídka manažera tomfree je o 1/6 menší (18%). Stejný podíl lze vypozorovat i v nižších ligách, jen s tím rozdílem, že celková částka je menší což je způsobeno úrovní ligy. Co je však také zajímavé je to, že vítěz nižší ligy bere přibližně tolik, kolik bere manažer, který skončil na 4. místě vyšší ligy.
Když bychom chtěli vyjádřit tento trend na grafu, zjistíme, že není možné dodržet poměr 4 místa = 18% protože na poslední týmy v tabulce potažmo týmy z nižších lig by nezbyly žádné finance. S tím si však nemusíme lámat hlavu, protože řešení problému je schováno jinde a veřejně. (pravděpodobně)

Podívejme se na tuto tabulku odměn, která je uvedena pro každou ligu. Můj odhad je ten, že pro výpočet nabídky GS je použit stejný trend, jako je použit v tabulce odměn. Graf znázorňuje odměny před prvním kolem na začátku 10.sezony hokeje, použity jsou údaje vždy z prvních lig na dané úrovni.
 

Černá čára na 4.místě je udělaná záměrně, protože to je právě ten bod srovnání. Jinými slovy jde vidět, že manažer hrající top nižší ligy má stejné prostředky od generálního sponzora jako manažer končící přibližně kolem 4. místa ve vyšší lize.


Důsledky

Jaké má toto finanční nastavení důsledky a proč je to takto uděláno. Je známo, že zakladatelský tým bojuje proti takzvaným nůžkám, které by mohly rozstřihnout slabší týmy v nižších ligách od týmů ve vyšších ligách. Mohla by totiž nastat situace, že týmy ve vyšších ligách by s dostatkem finančních prostředků nepustily týmy z nižších lig do vyšší soutěže a nastal by začarovaný kruh, kdy by žába seděla na prameni. To je chvályhodná snaha a určitě není nikdo, kdo by proti ní něco měl. Co je však v současném nastavení problém, je že nůžky nevznikají sice mezi ligami, ale bohužel vznikají uvnitř jednotlivých lig! Současné nastavení totiž způsobuje, že pokud neupspějete v boji o play off, tak zákonitě máte nižší smlouvu od sponzora, než týmy bojující na topu v nižších ligách a také máte o dost velký podíl nižší smlouvu než týmy na topu ve vaší lize. To vše v situaci, kdy týmy ve vyšších ligách mají jednoznačně těžší soupeře než týmy v nižších ligách.

Co se týče nůžek uvnitř lig je nejprůkaznější situace v první lize České republiky, kdy top manažeři vědomi si tohoto deficitu uzurpují top místa už druhou sezonu a výhledově to nevypadá na žádnou změnu. Proti kruhu top umístění > finance k zajištění dostatečné síly týmu > top umístění, mohou ostatní manažeři jen těžko něco v dlouhodobém měřítku dělat. Tato situace je velmi podobná i v nižších ligách, kdy manažeři, kteří byli schopni si ze začátku zajistit přední umístění a dlouhodobě nepostupují jsou pro ostatní konkurenty z ligy jen těžko dostižitelní .

Stejně tak, je pro manažery v druhých a třetích ligách jediným východiskem z hraní středu tabulky cíleně sestoupit, protože díky menšímu přílivu peněz od sponzorů ztrácejí konkurenceschopnost a to jak s top týmy ve své lize tak vůči týmům hrajícím v nižích ligách. Docela krutá daň za to, zahrát si s adekvátní konkurencí. Jediným řešením je pak cílený sestup, pak se ale naskýtá otázka, kdo bude hrát na pozicích od 13. do 20. místa?

K celé této analýze si ještě přičtěme fakt, zvýšeného vstupného pro týmy hrající na topech tabulek plus zvyšující se týmový koeficient, který je nezanedbatelnou součástí u podpisu smluv s GS.


Nástin řešení – úprava výpočtu nabídek od GS

Před vlastním návrhem bych se ještě rád zastavil u posledního řešení situace, které proběhlo, když se problém sílených sestupů a cíleného setrvávání v nižších ligách řešil minule. Pro podporu postupujících týmů byly zavedeny tyto změny. Menší sezonní odečet TK pro postupující týmy, finanční bonus pro postupující týmy a zvýšená návštěvnost pro týmy hrající střed tabulky. Jak finanční bonus tak zvýšenou návštěvnost bych hodnotil kladně, ale menší odpočet TK z odstupem času nevidím jako šťastné řešení. V první fázi tento krok totiž nalil do ekonomiky o něco větší množství peněz, v druhé fázi ale to ale podporuje strategii, že je výhodnější počkat s postupem na co nejvýhodnější dobu, aby byl efekt co největší a tak se stává, že týmy opět cíleně nepostupují aby dosáhly co nejlepšího výsledku – tedy jsme tam, kde jsme byli. Proto bych menší odpočet v rámci navrhovaných změn zrušil.

Teď přejděme k samotnému návrhu. Cílem tohoto návrhu je jednak nemít nůžky mezi ligami (toto zůstává) ale také aby se nevytvářely nůžky v rámci ligy. Řešením je tedy podpořit týmy, hrající střed tabulky tak, aby byly v dlouhodobém horizontu schopny konkurovat a aby bylo možno udržet chod klubu bez toho, aby bylo nutno cíleně sestupovat. Řešení je vcelku jednoduché. Místo toho aby byly týmy na špici tabulky po play off odměňovány s exponenciálním trendem jak ukazuje předcházející graf měly by být odměny respektive trend závislosti výše nabídek od GS od umístění v lize přiřazen lineárně jak ukazuje následující graf. Zároveň by měla být posunuta hranice „bodu“ srovnání ze 4.místa na místo 12.

 

Proč  12.místo? 12.místo je totiž přirozená hranice mezi tím rozhodnout se jestli je vhodné raději sestoupit a zreorganizovat tým, nebo to byla pouze smolná sezona a v další sezoně může tým zaútočit na lepší pozice. Týmy od 13. do 16.místa budou mít lepší pozici se rozhodnout jak se zachovají v baráži, protože bude smysluplnější volba zůstat. I když bude pořád dlouhodobě výhodnější hrát top nižší ligy než baráž ve vyšší lize, tak pořád to nebude tak propastný rozdíl jak je tomu nyní. To napomůže utužení komunity v samotné lize (spokojenější manažeři), přičemž týmy z nižších lig budou mít stále solidní šanci jak se do bojů ve vyšší lize zapojit – jen jejich progress nebude tak dynamický jako je tomu teď, ale budou si muset vzestup postupně odehrát. Celkově to ale napomůže širší konkurenci napříč všemi ligami a už nebude tak výhodně „farmařit“ v nižších ligách, ale týmy budou moci v klidu hrát výše.

Rád bych vypíchnul dva stěžejní body grafu; srovnávací bod mezi ligami je 12.místo a rozdíl mezi posledním a prvním místem není větší než dvojnásobek. Pro ty, kterým se to zdá být málo připomínám, že další přirozené rozdíly způsobí nárůsty TK a příjmy ze stadionu. Co se mě osobně týče šel bych do ještě méně progresivnějších trendů, kdy rozdíly mezi prvním a posledním bude tvořit i jen 1,5 násobek.

Návrh řešení – Sezónní cíle

Podívejme se ještě jednou na graf navrhovaných změn, tentokrát s oběmi křivkami.

 

Jak lze vidět, to že zlinearizujeme základ GS v závislosti na umístění s sebou přinese jeden problém. Ubude peněz. Aby nebyly změny tak drastické respektive abychom dosáhli stejného objemu peněz v oběhu navrhuji následující možnost pro manažera.

Volitelné sezonní cíle

Tento návrh už byl jednou předložen několika manažery, a zatím se nezrealizoval, teď si však myslím, že k případným změnám by sedl jak hrnec na zadek jak se říká. Jde o to že…

Volitelné sezonní cíle jsou druhou částí jednání se sponzory. Každý manažer si na začátku sezony zvolí cíl, kterého chce v sezoně dosáhnout a podle toho mu bude vyplácena sezonní odměna. Na začátku sezony bude mít manažer dva dny na to, aby si zvolil sezonní cíl ve formě konečného umístění po play off a přiměřené odměny. Výše odměny se bude odvíjet od výše ligových odměn s tím, že budou ovlivněny i tím, jak vysoký je TK v porovnání s ostatními TK mužstev v lize. TK odráží dlouhodobou sílu mužstva, je jasné, že pokud má mužstvo vyšší TK jeho sponzoři budou mít vyšší nároky – daň za úspěch. Proto týmy s vyšším TK budou mít nižší odměny, pokud si dají stejné sezonní cíle jako týmy s nižším TK.

Sezonní odměna bude vyplácena dvěmi způsoby. Jako týdenní gáže spolu s GS a MP a jako jednorázová odměna za splnění. Týdenní gáži tým obdrží vždy a jednorázovou odměnu obdrží ke  konci  sezony jako bonus. Pokud tým svůj sezonní cíl nesplnil bude mít mírný postih při vyjednávání s GS na další rok.

Manažer bude mít sezonní cíl ve svých rukou, může si zvolit více riskantnější variantu s tím, že bude dostávat malou gáži během roku, ale dostane vyšší odměnu při splnění, nebo si zvolí jistější variantu, kdy bude dostávat větší gáži během roku a bude mít menší bonus za splnění ale v případě nesplnění bude mít horší vyjednávací podmínky se sponzorem na další rok.

Technicky takto:

Celkový objem peněz za sezonní cíl: 10 milionů
Týdenní gáže: 5 milionů (rozdělena do 16 týdnů) |4|3|6 +menší postih u nesplňení|7 + větší postih u nesplňení
Bonus při splnění: 5 milionů jednorázově |7|8|4|3
(je to podobný princip jako u půjček)

Cíle:
1.místo
2.místo a postup
2.místo
Top4
Top8
Top12
Top16
Nesestup

Závislost na vlastním TK oproti TK ostatním z ligy by mohla být udělána takto:
Určí se pořadí podle TK všech mužstev v lize na začátku ročníku. V případě, že si manažer zvolí cíl v sezoně, který je o 4 místa horší než je jeho umístění podle TK bude mít o něco méně peněz než je uváděno s tím že za každé další 4 místa níž se to dále zmenšuje. Podobně naopak, pokud si manažer zvolí cíl, který je o 4 místa vyšší než udává žebříček TK tak dostává menší bonus, který se další 4 místa zvyšuje.
Pod pojmem bonus nebo postih rozumím cca 10% z částky za každé 4 místa.

Základ ze kterého se určují odměny pro sezonní bonusy bude pro jednu danou ligu stejný > tedy bude se to chovat prakticky jako aktuální sezonní bonusy, jen to bude o něco vyšší. Jak vysoké to bych ponechal právě na úpravě základu GS uvedené dříve tak aby vyrovnala celkový objem peněz v oběhu.

Tímto by měl manažer osud svého klubu více ve svých rukou a spravování týmu by bylo zase více blíž sportovně laděnému manažeru.

Závěr

Z mého (nejen) pohledu, by změna byla vhodná, jinak manažeři budou prostě trpět na to, že jiní manažeři budou "vychcávat" se systémem nebo budou trpět za to, že se rozhodli jít do boje s konkurencí a přitom náprava se zdá z mého pohledu celkem jednoduchá.

Dotázal jsem se na tuto problematiku několik top manažerů českých i slovenských (namátkou Pubmaster, JTB, Robin Archer, radowan, a další..) a v zásadě se mi dostalo plné podpory, jen radowan vcelku logicky podotknul, že návrh bez konkrétních čísel nemá moc smysl. Na to já ale opáčím, že jednak v této analýze šlo o to vyloupnout jádro problému a ukázat na nedostatky, což se myslím povedlo a druhá věc je ta, že rozlousknout výpočet sponzorských smluv, které by jinak byly potřeba k přesné analýze, není až tak triviální vzhledem k tomu, že každý podpis má určité rozmezí i na jedné hvězdě. Také si myslím, že konkrétní čísla je už hřiště pro PPM tým. Nicméně pokud bych dostal do ruky vzorec pro výpočet nabídky od GS rád konkrétní analýzu udělám, nicméně mám dojem, že výsledky bádání budou stejné jako v této hrubé analýze.

K smlouvám se váže ještě jeden dodatek od manažera Pubmaster a to ten, že by se měl zvýšit vliv průměrného ligového TK na výši smlouvy týmům v lize. Toto je problém takzvaných "banánových republik", tedy tam kde jeden tým pravidelně okupuje přední příčky a pak na mezinárodní scéně je to znát, oproti tomu, že ve více obsazených zemích je daleko větší konkurence a tak jsou tito manažeři v nevýhodě. Toto by byla změna dobrá nejen pro první ligy, ale i pro druhé a třetí ligy, kde oproti "banánovým zemím" hrají manažeři s daleko kvalitnějšími týmy.

Byl bych rád, kdyby PPM tým problematiku úpravy smluv od GS (potažmo MP) alespoň zvážil.
 

jonkacz